pondělí 22. září 2014

Vzdělávací pobyt na Maltě

Jak jsem už nastínila v prvním článku, strávila jsem krásný čas na jednom malebném ostrůvku.. Maltě :)  ( dům jsem tam vážně nestavěla :-D )

V den odletu mi bylo vážně špatně... žaludek se svíral, let do neznáma, bez jazykových znalostí.. Co já tam jako budu dělat.. No, ale vše bylo zaplaceno, tak mě rodiče za tu pasovou kontrolu natlačili a už jsem nemohla zpět :) 

Moje konečná stanice byla Malta - Sliema, která byla na další 4 týdny mým novým domovem... Využila jsem možnosti bydlet v rodině, jelikož jsem si řekla, že bude fajn poznat maltský život přímo :) Moje rodina nebyla tak velká.. vlastně jen ´´mamka´´ a 4 kočky.. No, kdo mě zná ví, že já a kočky.. no to moc nejde dohromady :-D Takže z toho jsem měla velký strach.

Taxi mě vyložilo v jedné uličce a už na mě čekala moje mamča Roberta. Musím říct, že jsme si padly do oka okamžitě... Následovalo ubytování, ukázaní mého nového domova a seznámení s kočičkama :-) No přežily jsme to všechny :-D Jo a plus bylo, že jsem měla pokoj s dvěma postelema, ale byla jsem tam sama :-) Roberta ubytovávala studenty už 15 let, takže bylo vidět, že má zkušenosti.. ale já jsem byla její PRVNÍ ČEŠKA :-)

Další den následovala prohlídka města.První kroky vedly ke škole, abych druhý den, kdy jsem měla nástup do školy, trefila :-) Musím říct,že jsem si to tam zamilovala asi od prvního okamžiku.. a i když v tu dobu tam nebylo takové vedro.. sedla jsem si k moři a kochala se..a vydržela bych tam hodiny a hodiny.. ale musela jsem zase domů :)

No a v pondělí nastal den D a nástup do školy.. to byly nervy .. Jak zvládnu rozřazovací test, kdo bude v mé třídě.. nebudu úplně v háji.. No kdo si to prožil ví, že otázek hlavou lítalo nespočet... 

Ale obavy byly zcela zbytečné... Nevěřila jsem, ale vše se nějak zvládlo, chytla jsem skvělé učitele a ještě lepší spolužáky... časem jsme se otrkali a začali spolu podnikat výlety, trávili společný čas a já můžu říct, že jsem získala nové přátele...

4 týdny utekly jako voda... moje angličtina se neskutečně zlepšila, už jsem se nebála mluvit a kolikrát jsme hovořili na téma, o kterém bych neřekla, že se někdy zvládnu bavit v angličtině..  A jak se blížil odlet v hlavě mi  vyskočila myšlenka: JÁ NECHCI DOMŮ, JÁ JSEM TU OPRAVDU ŠŤASTNÁ!!! Sedla jsem ke skypu a svěřila se rodičům... no a o pár dní později jsem věděla, že zůstávám o další dva týdny dýl :-)

Takže jsem se dál zlepšovala, stihla projet víc krásných míst Malty, na poslední týden jsem se přestěhovala k nové mamče Anně, což byla nejlepší kamarádka Roberty..

Musím říct, že za těch 6 týdnů jsem byla smutná jen párkrát a vždy jen kvůli maličkostem.. ale jinak jsem byla strašně spokojená.. a na Maltu nikdy nezapomenu.. je to můj  druhý domov a vím, že se tam ještě jednou vrátím..
Mám tam své dvě mamky Robertu a Annu, báječnou učitelku Ellie .. se všemi jsem stále v kontaktu..
No a v neposlední řadě jsem tam poznala báječné lidi, díky kterým to tam bylo skvělé, získala jsem nové informace o jejich zemi, životu a to se nikdy neztratí... :)

V dalším článku vložím pár foteček, ať se můžete pokochat :)

A na konec... Cesta do neznáma se vyplatila... Maltu vřele doporučuji :)







pondělí 15. září 2014

Jak to všechno začalo...

Vůbec nevím, kde začít... :) Nejsem žádná spisovatelka, ale  řekla jsem si, že by bylo fajn mít na starý kolena třeba nějakou vzpomínku...a třeba i pár přátel si nějaký ten řádek o mém životě a zážitcích přečte :) 

Do nedávna jsem vedla docela obyčejný a "nudný'' život... Škola, práce, spánek, práce, spánek, práce, občas nějaká ta zábava, nemoc a tak :-) nic závratného :-)

Vše se změnilo potom, co jsem dostala padáka z práce, což pro mě byl vlastně velký krok a velké plus :-) Už dlouho jsem si pohrávala s myšlenkou, jet se podívat někam do ciziny.. ale pořád to bylo.. ty jo mám dobrou pozici, ještě získám nějakou tu praxi a pak se uvidí.. no jo,ale třicítka se blíží a já se pořád nikam nemohla hnout... no a pak za mě rozhodli a já jim vlastně hrozně děkuju :-)

Po operaci s rukou jsem se rozhodla, že začnu vážně makat na angličtině a tak jsem v květnu sbalila kufry a vyrazila na 4 týdny na Maltu.. no byl to děs, co vám budu povídat :-) úplný začátečník angličtinář, nikdy ne v cizině na takovou dobu a ještě k tomu sama... ale děs to byl asi jen první den... Pak to byl neuvěřitelný zážitek a já děkuji rodičům, že mi to umožnili ... Bez nich bych se nehnula nikam :-*

JO a vždycky mi taťka říkal.. Uč se tu angličtinu, budeš ji potřebovat... ale však to znáte... jeee co to zase povídá.. ale čím je člověk starší... No prostě ANO, zjistila jsem,že měl pravdu :-)

To je asi na úvod:-)

Další článek bych napsala asi o Maltě... protože prostě stála za to:-)


                                                                               tihle dva při mě vždycky stáli :-*